Sjednocení názvu rychlíků podle linek, aneb kočkopes jménem Hradečan.

09.12.2018

S příchodem nového jízdního řádu došlo k nahrazení tradičních jmen vlaků sloučenými názvy podle cílových stanic. Máme tak Vindobonu z Prahy do Vídně, Vltavu do Budějovic, nebo Vysočinu do Brna. Většina linek byla sjednocena logicky a záměr se zdá býti účelným, Ostravan jede z Prahy do Ostravy a zpět, Svitava z Prahy do Brna a zpět přes Třebovou a Vysočina přes Havlíčkův Brod, Krušnohor zase z Prahy do Chebu přes Mostecko, Labe z Prahy do Děčína, Střekov z Kolína do Ústí nad Labem, nebo Ještěd z Pardubic do Liberce.

Vlaky, které mají společnou jenom část trasy, jsou též odlišeny, aby nedocházelo k matení cestujících. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi rychlíky Vltava jedoucí z Prahy do Českých Budějovic a rychlíky Lužnice, které končí o zastávku dříve ve Veselí nad Lužnicí. Dalším příkladem je Třebovka, která jede z Prahy do Třebové, nebo Jan Perner, který končí už v Pardubicích, podobných případů s odlišením od základního názvu linky je více, ale vždy je to vymyšlené tak, aby to cestujícího trklo a název vlaku měl vždy něco společného s cílovou lokalitou.

Jsou však i názvy, které jsou spíše matoucí, než aby usnadnily orientaci, mírnější příklad je na lince R16 z Prahy do Železné Rudy, vše se jmenuje Berounka a je jedno jestli jede až do Železné Rudy, nebo končí v Klatovech, případně už v Plzni.

Opravdu by bylo tak těžké Pojmenovat rychlíky končící v Železné Rudě třeba "Šumava". "Úhlava" pojmenovat ty co končí v Klatovech a zbytek končící v Plzni, by se jmenoval "Berounka"? Ale dejme tomu, že to berou podle povodí a celková trasa je stejná, rozdíly jsou jen v konečných stanicích a tak cestující maximálně vystoupí dříve, ono za hodinu přeci zase něco pojede...

Skutečný kočkopes se s novým jízdním řádem zrodil na lince R10 a to v podobě rychlíků pojmenovaných Hradečan. Už jen to označení je dosti pofidérní a je z něho cítit snaha kopírování expresů Ostravan. Daleko více je zažitý název "Hradecký rychlík", nebo lidově "Hradečák". Kdysi jezdil i "Královéhradecký expres", vše zní lépe, než Hradečan.

Ať už je název rychlíků z Prahy do Hradce Králové sebevíc kostrbatý, tak to není hlavním problémem názvu. Hlavní problém je fakt, že zpravidla pro každý druhý rychlík znamená Hradec Králové jenom přepřah lokomotiv a pokračuje z Hradce Králové dále. Především pak cílové stanice nejsou ani na stejné trase ale dosti daleko od sebe.

Nový Hradečan tak jede jak do Letohradu místo původního rychlíku "Kyšperk", tak jede i do devadesát kilometrů vzdáleného Meziměstí místo rychlíku "Dobrošov" a doveze vás dokonce i do Trutnova, který je od Letohradu zhruba sto kilometrů po silnici. Tudíž pokud by se cestující orientoval podle názvu, jak České dráhy od tohoto přejmenování očekávají, mohl by hravě skončit až stovku kilometrů od zamýšleného cíle a to už není jen hodinové zdržení jako případě linky R16...

Nikdo se zde nezabýval ani tím, jestli je název tradiční pro danou trasu, protože například název rychlíku Praha-Trutnov "Krakonoš" má tradici už od poválečných let a to je mnohem déle než nějaký na rychlo smyšlený Hradečan.

Opět by bylo tak těžké to rozdělit podobně jako je tomu u vlaků z Prahy do Pardubic a Třebové, nebo z Prahy do Budějovic?

"Krakonoš" vždy jezdil do Trutnova a to jméno na Trutnov jasně odkazuje, ať už vezmeme v potaz Trutnovský pivovar, nebo pohádkového vládce Krkonoš. Tudíž proč rychlíky z Prahy do Trutnova nepojmenovat "Krakonoš"?

Do Meziměstí by mohla jezdit "Metuje" která odkazuje na Náchodský region. V Letohradu by zase mohl končit "Kyšperk".

Jenže to by bylo asi pro nějakého inženýra z Prahy, pro kterého je asi celý Královéhradecký kraj jenom Hradec Králové a více pro něj neexistuje příliš složité. Možná za to mohli svojí lhostejností k názvu obce, to je ale nyní jedno. Kdo to tedy odnese? Opět cestující a to především ti, kteří nejezdí příliš často a jsou ovlivnění reklamou Českých drah, která se chvástá přehledným názvem rychlíkových linek, které údajně odkazují na cílové stanice...